Ať investuji svoje peníze, nebo spravuji portfolia našich investorů, patří k tomu jedna věc – pravidelně sledovat akciové trhy. Nemusíme přitom znát růst každé jednotlivé firmy, protože nespekulujeme na jednotlivé akcie. Chceme vidět, co dělají trhy jako celek. To platí i pro vás, pokud investujete a chcete mít přehled. Pokud přehled řešit nechcete a necháváte to na svém poradci, je to naprosto v pořádku. I tak se ale hodí vědět, co je dobré sledovat a proč.
SVĚTOVÉ INDEXY – ZAČÍNÁME OD CELKU
Nejširší pohled nám dává například index MSCI ACWI (All Country World), případně alternativa Vanguard FTSE All-World. Zahrnují rozvinuté i rozvíjející se země, tedy opravdu celý investiční svět. Tyhle indexy se dají rozdělit na dvě části. Zůstaňme u indexů od MSCI.
První je MSCI World, 23 rozvinutých zemí a zhruba 1 300 firem. To je index, který sleduji nejčastěji, protože je to prakticky ten hlavní, rozvinutý svět v jednom čísle a přesně tahle část dlouhodobě, přes 200 let, roste v průměru o 8 % ročně.
Druhá část je MSCI Emerging Markets, tedy rozvíjející se země. Tuhle část je dobré sledovat jako možný doplněk, protože v sobě skrývá firmy jako Taiwan Semiconductor. Podle tržní kapitalizace patří mezi deset největších firem světa a dodává polovodiče prakticky do všech technologických a AI gigantů. Přesto je řazená mezi rozvíjející se trhy, ne mezi rozvinuté.
MSCI World a MSCI Emerging Markets dohromady dají MSCI All Country World. Tyhle tři indexy jsou základ, pokud chcete sledovat vývoj celého světa najednou.
HLAVNÍ REGIONY
Vedle celosvětového pohledu se hodí sledovat i jednotlivé velké regiony.
Amerika má S&P 500, 500 největších amerických firem podle tržní kapitalizace. Je to barometr amerického akciového trhu, obecně nejsledovanější index vůbec.
Evropa má dvě varianty. STOXX Europe 600 zahrnuje 600 největších evropských firem napříč celou Evropou, tedy obdoba S&P 500 pro Evropu. EURO STOXX 50 je užší výběr 50 největších firem, ale jen z eurozóny, ne z celé Evropy. Je to tedy výrazně koncentrovanější pohled.
Kdo chce jít ještě víc do detailu, může sledovat jednotlivé země. Německo má DAX. Hodí se to hlavně proto, že Německo je hlavní tahoun evropské ekonomiky. Ale pozor, akciový trh a ekonomika nejsou totéž. V roce 2024 se to ukázalo přesně na tomhle příkladu. Německé firmy navázané na zbrojní průmysl táhly index nahoru, zatímco německá ekonomika jako celek si tak dobře nevedla.
Třetí velký rozvinutý region je Japonsko s indexem Nikkei 225, 225 firem. Ten už tak podrobně nesledujeme. Ve velkých diverzifikovaných portfoliích, ať přes MSCI World nebo MSCI All Country World, tvoří Japonsko obvykle jen menší část, kolem 5 až 10 %.
HODNOTOVÝ A RŮSTOVÝ PŘÍSTUP
Kromě regionů sledujeme i rozdělení podle hodnotového a růstového investičního přístupu.
Růstový přístup sází na pravděpodobnost budoucího růstu firem. Investoři jsou ochotní za takové akcie zaplatit víc, než odpovídá jejich aktuální hodnotě, protože sázejí na to, co teprve přijde. Typický zástupce je technologický sektor.
Hodnotový přístup je opačný. Hodnotový investor hledá akcie obchodované pod jejich skutečnou vnitřní hodnotou a čeká, až to trh docení. Zástupci jsou často dividendoví aristokraté jako Coca-Cola, Johnson & Johnson nebo Roche. Aby dosáhl zajímavějšího zhodnocení než jen pomalého tempa z dividend, potřebuje nakoupit za výhodnou cenu.
Zjednodušeně řečeno, hodnotový investor hledá slevu na kvalitní akcii. Růstový si rád připlatí za budoucí potenciál.
Hodnotové investice se v obdobích poklesu obvykle drží líp. Růstové v takových obdobích klesají víc, ale zase víc rostou, když trhy rostou.
Tohle rozdělení sledujeme na dvou úrovních. Celosvětově jako MSCI World Value a MSCI World Growth. A odděleně na Ameriku, kde firma Russell nabízí Russell 1000 Growth a Russell 1000 Value, tedy tisíc největších růstových, respektive hodnotových firem. Rozdíly mezi hodnotovým a růstovým přístupem bývají leckdy výrazné, proto je sledujeme odděleně.
BONUS: VIX – INDEX STRACHU
Bonusový index je VIX, Volatility Index, někdy nazývaný jako index strachu. Ukazuje, jak velkou volatilitu trhy v nejbližší době očekávají. Vychází z cen opcí, tedy z toho, jak moc investoři sázejí na výrazný růst nebo pokles hodnoty podkladového aktiva. Čím větší tahle očekávaná nejistota, tím výš VIX vyskočí.
Nesledujeme ho denně, ale v cyklech to funguje velmi dobře, hlavně když se na trzích dějí významné události. V posledních pěti letech je to dobře vidět. V dubnu 2025, v období kolem projevu prezidenta Trumpa a cel, VIX výrazně vyskočil. Podobně volatilní bylo i období kolem roku 2022, vysoké ceny energií, rusko-ukrajinský konflikt, vysoká inflace a rostoucí úrokové sazby.
Na delším, desetiletém horizontu je nejvýraznější skok vidět v únoru a březnu 2020, na začátku covidové pandemie, a pak stejně rychlý pokles zpátky. Na ještě delší škále je vidět i velká finanční krize 2007 až 2008. Právě v takových obdobích mají aktivně řízené fondy šanci využít výhodu oproti fondům, které jen kopírují trh.
CO SI Z TOHO ODNÉST
Rozšířená představa je, že sledovat trhy znamená sledovat jednotlivé akcie a jejich zprávy. Ve skutečnosti stačí mnohem míň. Hrstka indexů, celosvětový pohled, hlavní regiony a rozdělení na hodnotový a růstový přístup, dá dohromady solidní přehled o tom, co se v investičním světě děje, bez nutnosti sledovat stovky jednotlivých titulů.
VIX pak funguje jako doplňkový ukazatel nervozity trhu, ne jako signál k panice. Není potřeba kvůli němu dělat ukvapená rozhodnutí, spíš pomáhá pochopit kontext toho, co se aktuálně děje.
Pokud tohle sledovat nechcete nebo na to nemáte čas, přesně od toho tu je poradce. Ten musí mít přehled za vás.
Investujte předvídatelně.
Jsem Martin Kubát, EFP, a vytvořím stabilní investiční strategii i pro vaše bohatství.
