Největší pokles cen posledních 40 let
RŮST PO FINANČNÍ KRIZI v r.2008
Před strmým poklesem v roce 2013 zažívala cena zlata období pozoruhodného růstu. Tento růst byl částečně poháněn finanční krizí z let 2008–2009, kdy investoři hledali bezpečné přístavy pro svůj kapitál. A zlato bylo považováno za jedno z nejspolehlivějších aktiv. Kromě toho se centrální banky po celém světě vrhly do programů kvantitativního uvolňování v reakci na ekonomickou nejistotu, což zvyšovalo obavy z inflace a tím pádem i poptávku po zlatu. Geopolitická nejistota, například ve Středním východě, také hrála roli v tom, že zlato zůstávalo atraktivní investicí. Investoři často považují zlato za „krizovou měnu“, která si udrží hodnotu v turbulentních časech, a proto v období geopolitických napětí narůstala poptávka.
STRMÝ POKLES
Ovšem v roce 2013 se nálada na trhu změnila. Americká centrální banka (FED) začala signalizovat, že by mohla ukončit svůj program kvantitativního uvolňování, což by omezilo dostupnost levného kapitálu. Toto oznámení vyvolalo nervozitu mezi investory, kteří začali hromadně prodávat zlato. K tomu se přidala stabilizace světové ekonomiky a silný americký dolar, které dále snížily atraktivitu zlata jako investice.
Pokles cen zlata pokračoval i v letech 2014 a 2015. I když FED byl opatrný v ukončení svého programu kvantitativního uvolňování, očekávání normalizace monetární politiky a zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech vedly k dalšímu snižování cen zlata. Mnoho investorů se začalo přesouvat do jiných aktiv, včetně akcií a dluhopisů, což vedlo k dalšímu kapitálovému odlivu z komoditního trhu.
Tento víceletý pokles cen zlata měl značný dopad na investiční strategie a celkovou dynamiku finančních trhů. Investoři byli nuceni přehodnotit svá portfolia a hledat diverzifikaci mimo tradiční bezpečné přístavy. V tomto kontextu se staly atraktivnějšími jiné třídy aktiv, což vedlo k růstu akciových trhů a zvýšenému zájmu o alternativní investice.
TĚŽAŘI V KRIZI
Pokračování poklesu cen zlata až do let 2014 a 2015 mělo dopad i na těžařský průmysl a na ekonomiky zemí, které jsou silně závislé na exportu zlata. Těžařské společnosti začaly zpomalovat výrobu a omezovat investice do nových projektů, což vedlo k propouštění a snižování mzdových nákladů. V některých případech to vedlo k sociálním a politickým nepokojům v zemích, kde je těžba zlata klíčovým průmyslovým odvětvím.
Na druhou stranu, pokles ceny zlata otevřel příležitosti pro nákup tohoto kovu za „slevněné“ ceny. Někteří investoři a centrální banky využily této příležitosti k akumulaci zlatých rezerv, očekávajíc, že cena zlata se v budoucnu opět zotaví.
PONAUČENÍ
Z dlouhodobého hlediska ukázal pokles cen zlata v letech 2013–2015, že ačkoliv zlato může být považováno za bezpečný přístav v časech krize, jeho cena také podléhá ekonomickým a politickým silám, které mohou způsobit dramatické změny v hodnotě. A po zkušenostech z roku 2022 už víme, že bezpečným přístavem zlato už nadále považovat nemůžeme.
VÝSLEDOVKA r. 2013
Akcie: 32 %
Dluhopisy: -13 %
Peněžní trh: 0 %
