Příběh investičního gigantu
Harvardova univerzita není jen synonymem pro elitní vzdělání, je také známá pro svůj mimořádný úspěch v investování. S nadačním fondem v hodnotě neuvěřitelných 51 miliard dolarů je Harvardova univerzita nejbohatší akademickou institucí na světě. Aby mohla být dnes tak úspěšná, musela se v průběhu svých dějin výrazně vyvinout, přizpůsobit i jít příkladem. Jeho hodnota se v posledních 2 letech zvýšila o více než 10 miliard dolarů a disponuje největší sumou v historii.
Jak říká vedení univerzity: „Máme právní a morální odpovědnost za udržení finanční stability této organizace, aby zde mohli studovat příští generace.“ A to je něco, co by mohlo inspirovat nejen další akademické instituce, ale i investory po celém světě.
Na začátek si pojďme ujasnit názvy a role třech institucí, abychom se v nich dále neztratili. Harvardova univerzita, Nadační fond Univerzity Harvard a Harvard Management Company.
UNIVERZITA HARVARD
Harvardova univerzita – to je ta škola. Její a vlastně i celý náš příběh začal 8. září 1636, kdy byla v Cambridge ve státě Massachusetts založena první vysoká škola v amerických koloniích. Oficiálně byla Univerzita Harvard založena hlasováním Velkého a Generálního soudu kolonie Massachusetts Bay.
Uběhlo téměř 5 století a nyní má více než 25 000 pregraduálních a postgraduálních studentů, téměř 20 000 zaměstnanců a více jak 400 tisíc absolventů po celém světě.
NADAČNÍ FOND HARVARDOVY UNIVERZITY
Druhá instituce je Harvard University endowment, česky Nadační fond Univerzity Harvard – to je onen fond, ve kterém jsou peníze.
Harvardský nadační fond začal psát svou historii počátečním darem Johna Harvarda ve výši 400 knih a poloviny jeho majetku. O několik desítek let později započal v roce 1721 dnes již standardní praxi Thomas Hollis, když vyžadoval, aby byl dar použit na konkrétní účel. Tehdy daroval peníze profesoru náboženství, aby mohl studentům předčítat v přednáškových halách.
Od rané historie Harvardu tato nadace obdržela tisíce filantropických darů na výzkum a výuku. Společně tyto dary tvoří stálý zdroj financování, který na Harvardu spojuje vědce a studenty z mnoha různých prostředí již po několik staletí. V roce 2022 činily peněžní dary celkem 584 milionů dolarů. Podpora univerzity pochází z darů všech velikostí. Zajímavostí může být, že více než 75% darů v tomto fiskálním roce mělo průměrnou hodnotu 155 dolarů na dárce.
HARVARD MANAGEMENT COMPANY
Třetí a poslední instituci, kterou potřebujeme v tomto příběhu znát je Harvard Management Company. Nezisková společnost založená v roce 1974, která spolu s harvardským Nadačním fondem spravuje i penzijní aktiva, krátkodobá aktiva a nepeněžní dary. Jejím posláním je pomoci zajistit, aby Harvardská univerzita měla finanční zdroje na sebevědomé udržení a rozšíření svého vedoucího postavení ve vzdělávání a výzkumu pro budoucí generace. Harvard Management Company je vlastněna i založena přímo Harvardem jako dceřiná společnost pro správu investic. A právě od onoho roku 1974 je to ta klíčová společnost, která má na svědomí zvýšení hodnoty.
PODPORA ROZPOČTU UNIVERZITY
Nadační fond Univerzity Harvard, největší finanční aktivum univerzity, tvoří víc než třetinu jejího rozpočtu. Ve fiskálním roce 2022 se na rozpočtu podílel více než 36 %, v řeči dolarů jich bylo 2,1 miliardy. Jedná se tedy o čerpání přibližně 4 % z jeho celkové aktuální hodnoty, která aktuálně činí 51 miliard dolarů.
Proč se tedy fond nepodílí více, aby pokryl dodatečné výdaje či snížil školné? Odpověď je skrytá v závazku podporovat rozpočet a udržet jmění univerzity navěky. Tím je flexibilita do značné míry omezena pouze na vyplácení malého zlomku jeho aktuální hodnoty. Harvard cílí na roční výplatní výměru 5 – 5,5 % tržní hodnoty.
Správce fondu tedy musí udržet hodnotu jmění fondu, optimálně jeho reálnou hodnotu zvyšovat a ještě z něj vyplácet peníze na podporu rozpočtu univerzity. Aby tedy udržel reálnou hodnotu spravovaného jmění, tak ho musí zhodnotit o minimálně 2 – 3%, což je dlouhodobá míra inflace. K tomu oněch 5 – 5,5 % na výplatu univerzitě. Tedy dohromady musí dlouhodobě dosahovat zhodnocení 8 % ročně. A to se Harvard Management Company daří. A dokonce ještě o něco více, protože reálná hodnota majetku nadace roste. Průměrné roční zhodnocení majetku nadačního fondu od založení HMC je přibližně 11 % ročně.
INVESTIČNÍ STRATEGIE
Harvardský fond se skládá z více než 14 000 jednotlivých fondů investovaných jako jeden celek. Dvě největší kategorie fondů podporují fakultu a studenty, včetně akademických pracovníků a finanční pomoci pro vysokoškoláky, postgraduální stipendia a studentský život a aktivity. Zajímavostí také je, že 80 % dárců určuje konkrétní účel, na který lze jeho příspěvek použít. Například na podporu konkrétního programu, aktivity či jedné z 12 fakult a škol. Dle toho se proto také vybírá konkrétní fond, do kterého příspěvek půjde.
Pojďme si nyní „nakreslit“ investiční strategii kompletního majetku nadačního fondu. Možná vás překvapí, že do akcií je investováno pouze 17 %. Dravost a růst totiž doplňují dvě nejvíce zastoupené třídy a to z 28 % Hedgeové fondy a nejvíce zastoupená část Private equity z 37 %. Fond je tedy z 82 % velmi dynamický. Je to hodně dáno investičním horizontem, ale o tom až v následující části. Zbytek už je vlastně jen po troškách. 5 % má fond v nemovitostech, 7% v dluhopisech a 4 % v hotovosti. Kalkulačka vám napoví, že chybí ještě necelé 2 % a ty jsou v exotických dobrodružstvích jako vinice v Kalifornii, lesy ve střední Americe či bavlníkové plantáže v Austrálii.
Mohli jste si všimnout, že 65 % je v poměrně agresivních strategiích Private equity a Hedgeových fondů. Investování do private equity umožňuje fondům, jako je Harvardův, mít větší kontrolu nad investovanými společnostmi, což je v souladu s jejich dlouhodobou investiční strategií. Zároveň cílem hedgeových fondů je dosáhnout pozitivního výnosu bez ohledu na tržní podmínky, kdy používají různé strategie, včetně shortování a využití derivátů.
Nebylo to tak vždy.
HISTORIE INVESTIČNÍ STRATEGIE
Investiční správa nadačního jmění má za sebou bouřlivý vývoj.
V prvních fázích své existence, která sahá až do 17. století, byl nadační fond Univerzity Harvard spravován velmi konzervativně. Investice byly obvykle směřovány do bezpečných aktiv, jako jsou státní dluhopisy a nemovitosti. Tento konzervativní přístup byl v souladu s dobovými normami a omezenými možnostmi investování.
Ve 20. století, zejména po druhé světové válce, začal fond experimentovat s diverzifikací svého portfolia. Byly přidány akcie a komodity. Tento trend diverzifikace byl v souladu s moderní teorií portfolia, která zdůrazňovala význam rozložení rizika.
V 50. letech již více než polovinu fondu plnily akcie. Nad tím už se dnes nikdo nepozastaví, ale takový příklon k akciím tehdy byl revoluční průlom.
Zásadní změna přišla v roce 1974, kdy byla založena Harvard Management Company s cílem profesionálně spravovat fond. Toto období bylo klíčovým okamžikem, kdy se na scénu dostal David Swensen. David Swensen se stal ikonou investičního světa díky své revoluční investiční strategii, která zásadně změnila způsob, jakým Harvard spravoval své nadační jmění. Ta přinesla inovativní metody a strategie, včetně přímých investic do společností a využití derivátů. Tento přístup byl revoluční a vedl k vysokým výnosům, což udělalo z Harvardské nadačního fondu jeden z nejúspěšnějších univerzitních fondů na světě.
V 80. a 90. letech 20. století začal Harvardův nadační fond intenzivně investovat do private equity a hedgeových fondů. Tento trend investičních alternativ byl součástí širšího přesunu v investičním světě, kdy institucionální investoři hledali nové způsoby, jak dosáhnout vysokých výnosů a diverzifikovat svá portfolia.
V 21. století se fond stal průkopníkem v investování do alternativních aktiv, jako jsou venture kapitál, nemovitosti a přírodní zdroje. Fond také začal investovat globálně, včetně trhů v rozvojových zemích. Tento přístup byl motivován snahou o maximalizaci výnosů a minimalizaci rizika prostřednictvím globální diverzifikace.
Další změnu přinesl rok 2008 společně s hypoteční a finanční krizí. Fond nebyl imunní vůči globálním finančním krizím. Tyto události proto vedly k revizi investičních strategií a zvýšenému důrazu na likviditu a rizikové řízení. V reakci na krizi byla portfolia přeorganizována tak, aby lépe odolávala budoucím šokům.
A v posledních letech se fond zaměřuje na udržitelné a sociálně odpovědné investice. Tento trend je v souladu s rostoucím důrazem na ESG faktory ve světě investování.
NEKONEČNÁ PERSPEKTIVA INVESTIČNÍHO HORIZONTU
Harvardův nadační fond má unikátní charakteristiku, kterou nelze přehlédnout – jeho investiční horizont je teoreticky nekonečný. Tento dlouhodobý, ba dokonce “nekonečný” horizont má zásadní vliv na zvolenou investiční strategii. Na jedné straně mu to umožňuje investovat do aktiv s vysokým potenciálem růstu za cenu vyšší míry rizika a volatility, jako jsou private equity, venture kapitál nebo hedgeové fondy. Tyto investice často vyžadují delší časový rámec k dosažení plného potenciálu a jsou proto ideální pro investory s dlouhodobým horizontem. Na druhé straně nekonečný investiční horizont také umožňuje fondu lépe absorbovat krátkodobé tržní šoky a výkyvy, což vede k robustnějšímu a odolnějšímu portfoliu. Tento přístup podporuje princip mezigenerační spravedlnosti, protože cílem je zajistit, že fond bude schopen podporovat univerzitu a její vizi po mnoho generací.
PONAUČENÍ DO ŽIVOTA
Co si z toho vzít pro vlastní využití?
Příběh Nadačního fondu Harvardovy univerzity nám ukazuje, jak důležité je správně si promyslet investiční horizont. Optimální investiční horizont je ten nekonečný. A nemusíte být obří nadační fond, abyste si ho mohli určit. Nekonečný horizont může mít i váš investiční majetek. Čerpejte z něj rentu a následně ho mohou dědit další generace vaší rodiny,
Postupné čerpání peněz pro vlastní život jde úplně stejně jako čerpat peníze pro podporu rozpočtu univerzity. Zásadní je nejdříve zhodnotit peníze minimálně na úroveň inflace, abyste udrželi hodnotu vašeho majetku. Rentu poté čerpejte až z nadinflačního výnosu. Tak udržíte hodnotu majetku a nebudete si jej tzv. projídat.
A buďte otevření k úpravě vaší investiční strategie. Trhy se vyvíjí a jen ti, co se dokáží přizpůsobit, mohou uspět či vůbec přežít.