Více než vojenský konflikt
Dne 7. prosince 1941 změnilo Japonské císařství průběh světové historie útokem na americkou námořní základnu Pearl Harbor na Havaji. Tento den, označovaný prezidentem Franklinem D. Rooseveltem jako „Den hamby,“ vedl k oficiálnímu vstupu Spojených států do druhé světové války. Nicméně, důsledky tohoto útoku sahaly daleko za vojenskou a geopolitickou arénu, s hlubokým vlivem na společnost, politiku, ekonomiku i investiční trhy.
PROČ?
V předvečer útoku byly Spojené státy a Japonsko na opačných stranách geopolitického spektra. Japonsko mělo ambice stát se dominantní silou v Asii a Pacifiku. Jediná věc, která stála v cestě těmto expanzivním plánům, byla americká Pacifická flotila. Současně byly Spojené státy jedním z klíčových dodavatelů ropy a dalších surovin pro Japonsko. Když USA pozastavily tento obchod v reakci na japonskou agresi v Číně, stala se situace neudržitelnou. Japonsko se rozhodlo riskovat útok s cílem paralyzovat americkou námořní sílu.
MOBILIZACE PATRIOTISMU I EKONOMICKÝCH ZDROJŮ
Útok zanechal hluboký otisk na americké národní psyché. Vyvolal vlnu patriotismu a jednoty, jakou Amerika dlouho neviděla. Tento nově nalezený nacionalismus byl katalyzátorem masivní mobilizace vojenských a ekonomických zdrojů, včetně zapojení civilního sektoru do válečného úsilí.
HDP, ZADLUŽENÍ A DLUHOPISY
Před vstupem do války se americká ekonomika stále potýkala s následky Velké hospodářské krize. Válka však změnila vše. Výroba se zrychlila na bezprecedentní úrovně. Americký hrubý domácí produkt (HDP) se zdvojnásobil, když vzrostl ze $102 miliard v roce 1940 na neuvěřitelných $228 miliard v roce 1945. Toho bylo dosaženo nejen vysokou mírou zaměstnanosti, ale také mobilizací žen a menšin na pracovním trhu.
Financování masivního válečného úsilí nebylo jednoduché. Spojené státy přistoupily k vydávání válečných dluhopisů a federální dluh explodoval. Konkrétně, národní dluh vzrostl z $42,8 miliard v roce 1940 na více než $260 miliard v roce 1945. Tento drastický nárůst zadlužení položil základy moderní měnové a fiskální politiky, která byla později použita pro stimulaci ekonomiky.
DOPAD NA INVESTIČNÍ TRHY
Během válečných let byly finanční trhy pod enormním tlakem. Po začátku 2. světové války se investiční trhy začaly poroučet směrem dolů až do května roku 1942. Vyjádřeno indexem Dow Jones Industrial Average klesl ze 150 na 95 bodů, tedy pokles o 37 %. Tento prvotní pokles byl dán především neklidem, možná i panikou některých investorů.
Ovšem od roku 1941 a zapojení USA, tedy oficiálně počátkem světové války se investiční trhy vydaly na spanilou jízdu až do konce války. Tento nárůst byl výsledkem přesměrování kapitálu do odvětví, která byla považována za klíčová pro válečné úsilí. Neklid na trzích byl tentam. Investoři brzy pochopili, že s válkou některé sektory trpí, ovšem mnoho jich velmi profituje.
Odvětví jako například letecký průmysl či výroba zbraní zaznamenala v této době obrovský růst. Armádu musíte obléct, vyzbrojit a dopravit. Proto tahle odvětví velmi profitovala. Například Adidas také přesměroval část své výroby ze sportovního oblečení na “vystrojení” armády. Neřešme teď, které strany. Byl to prostě byznys a také boj o přežití.
Také většina civilních odvětví jako automobilový průmysl nebo výroba spotřebního zboží byla nucena se přizpůsobit novým realitám. Například Ford a General Motors přešly z výroby automobilů na výrobu tanků a letadel.
INFLACE A INOVACE
Rychlý růst cen surovin vedl k inflaci. Aby tento jev byl kontrolován, vláda zavedla různé formy cenových kontrol. To mělo dopad na investiční strategie, když investoři hledali cesty, jak se chránit před inflačními tlaky.
Válka byla katalyzátorem technologických inovací, což otevřelo nové příležitosti pro investice v poválečném období. Letectví, atomová energie a dokonce i počítačové technologie byly oblasti, které profitovaly z válečných investic do výzkumu a vývoje.
PONAUČENÍ
Útok na Pearl Harbor byl více než jen vojenským konfliktem. Byl to bod zlomu ve finančních a ekonomických dějinách 20. století. Naučil nás, jak rychle mohou ekonomiky reagovat na krize a jak významné geopolitické události mohou mít dlouhodobé dopady na investiční trhy a ekonomickou politiku.
Pro investory je důležité rozumět těmto komplexním vzájemným vztahům, protože nám poskytují cenné lekce o tom, jak se přizpůsobit v dynamickém investičním prostředí. Nejzásadnější je vydržet, nepanikařit, neodkupovat a pokud možno, přiinvestovat. Investiční trhy zpravidla poklesnou, tím vytvoří investiční příležitost, a následně se zotaví a vesele rostou dál. Až do dalšího poklesu, kde se vše znovu opakuje.
VÝSLEDOVKA r. 1941
Akcie: -12 %
Dluhopisy: 1 %
Peněžní trh: 0,1 %
